ROZHOVOR: Roman Pros
Majitel 1. FC Brno Roman Pros: Pro někoho jsem blázen, ale pohárům věřím
Jedni mu vyčítají, že se zajímá pouze o naplněný vak s golfovými holemi a nové lamborghini v garáži. Nebo ještě hůře, že je hrobařem brněnského fotbalu. Druzí vidí jeho zásluhy na ekonomické stabilizaci klubu a sympatizují se snahou bojovat o evropské poháry. Pro nezaujatého pozorovatele zůstává Roman Pros jen většinovým vlastníkem 1. FC Brno.
„Udělali jsme spoustu chyb, ale zároveň i mnoho věcí, ze kterých mám radost. Za svou práci se vůbec nestydím,“ říká devětatřicetiletý podnikatel, jenž počátkem týdne představil staronového trenéra prvoligového týmu Karla Večeřu.
Předpokládám, že jste byl nadšený, když Karel Večeřa nabídku na trenérský post přijal.
Nikdy jsem se netajil přáním, aby jednou seděl na téhle lavičce. Mám radost, protože je to Brňák, který miluje brněnský fotbal a chce pro něj udělat co nejvíc. Velmi mě potěšilo, když po nabídce na práci trenéra řekl, že chce hlavně pokračovat ve funkci sportovního ředitele, protože začal práci, kterou hodlá dokončit. Už jenom tím u mě osobně získal spoustu kladných bodů.
Jste zklamaný z angažmá kouče Miroslava Beránka?
Myslím, že jsme nebyli zklamaní jen my, ale tak nějak všichni. Rozhodně jsme neangažovali trenéra Beránka, abychom skončili jedenáctí. Proto klubové představenstvo zcela jasně řeklo, že chce změnu, a na základě toho jsme začali jednat o příchodu nového trenéra.
Nevyčítáte si, že jste po podzimu trenéra Beránka neodvolali?
Vezměte si, v jakém stavu jsme po podzimu byli, podle veřejného mínění měl končit nejen on, ale všichni. Nakonec jsme se rozhodli, že zůstane, což jsem osobně chtěl. Všichni tvrdili, že Brno sestoupí do druhé ligy, a pokud mám hodnotit jen z tohoto pohledu, udrželo se. To znamená, že volba byla správná. Po prvních pěti jarních kolech jsem byl naopak přesvědčený, že mužstvo bude hrát dobrý fotbal a pobavíme se o nové smlouvě pro Beránka. To se nestalo.
Uplynulou sezonu jste označil za ztracenou. V čem konkrétně?
Ztracený rok je z hlediska ekonoma ztrátový rok. Stál nás desítky milionů korun a výsledkem bylo jedenácté místo. Ve finále už na nás chodilo pouze torzo diváků.
Dlouhodobě však ztrátoví být nechcete.
To rozhodně ne. Nemůžete dlouhodobě dělat sport a být v minusu. To není možné. Buď musíte mít takového mecenáše, kterému je úplně jedno, že odepíše sto milionů ročně, a řekne: tak si kluci kopejte, nebo se k fotbalu musíte chovat jako každý jiný podnikatel. Klub musí fungovat a být ekonomicky stabilizovaný natolik, že žije, i když jsou rok dva špatné. Potom musí přijít dobré sezony.
Co v příštím roce změníte, aby nebyl tak špatný jako ten letošní?
Změnili jsme trenéra. Pan Večeřa přichází s novou vizí, jak v Brně znovu nastartovat fotbalový boom, a má naši důvěru.
Evropské poháry zmiňujete často, trenéru Večeřovi na ně dáváte čas. Jak dlouhý?
Pokud bychom měli každý rok hrát jedenácté místo, tak nemá vůbec cenu fotbal dělat. Pan Večeřa má jasný cíl, se kterým přišel, a já se s ním ztotožňuji. Nechci říct přesně, který rok postoupí do evropského poháru, ale zatím přichází s tím, že chce zaplnit stadion na Srbské. Což znamená hrát dobrý fotbal.
Takže fotbalové Evropy se nevzdáváte?
Pro nás neexistuje žádný jiný dlouhodobý cíl. Pokaždé když jsem prohlásil, že chceme hrát o poháry, jsem tomu věřil. Možná si někdo myslí, že jsem blázen, ale vnitřně jsem tomu opravdu věřil. Že se to nepodařilo, je pro mě obrovské zklamání.
Věříte, že kouč Večeřa je tím pravým mužem, který vaše cíle splní?
Naprosto zodpovědně a na rovinu říkám, že jsme tomu věřili u každého trenéra, jehož jsme do Brna přivedli. Jedinou výjimkou byl Josef Mazura, po němž jsme chtěli záchranu. Všichni ostatní přicházeli s cílem postoupit do evropských pohárů. Jestliže angažujeme renomovaného trenéra Večeřu, nemůžeme mít jiný cíl.
Čím si vysvětlujete tradiční brněnský kolorit, tedy úspěšné výsledky na počátku každé půlsezony, které se postupně mění v bídu a mizérii?
Myslím si, že znám důvod, proč mužstvo po pěti kolech padlo do mizérie. Ale nezlobte se, je to můj vnitřní pocit, který nechci prezentovat přes média.
Brněnský klub trápí také výsledky béčka nebo dorostu, které poslední dva roky bojovaly o záchranu. S příchodem Karla Večeři se i jejich situace zlepšuje?
Když přicházel na místo sportovního ředitele, tak upozorňoval, že takové potíže hrozí. Začátkem týdne už měl u oběda zcela jiný pohled na věc. Říkal, že to, co se nám povedlo nastartovat, přinese plody. A protože je pan Večeřa perfekcionista, tak mu v tomto doopravdy věřím.
Dá se říct, že Večeřa nyní napravuje věci, které předtím klub zanedbal?
V minulosti jsme neustále oddělovali první mužstvo od všeho ostatního. Pan Večeřa vzal post sportovního ředitele s tím, že chce zodpovídat za sportovní úspěchy klubu jako celku. Řekl, že v dobrém slova smyslu bude mluvit do všeho. Od žáčků přes dorostence až po první mužstvo vytvoří jasnou strukturu toho, jak hráči budou postupovat, aby do prvního mužstva přicházeli naši odchovanci. V tom má naši plnou podporu a jde o neoddiskutovatelně výrazný posun.
Trenér Beránek si při odchodu postěžoval, že Brno netvoří klubu dostatečně dobré podmínky. Jak to vidíte vy?
Co vám na to mám říct... Přijeďte se podívat, v jakých podmínkách trénujeme. Trenér Beránek mě touto odpovědí velmi potěšil, přestože ji zmínil v době, kdy odcházel, o nic mu nešlo a mohl říct cokoliv. Jasně zaznělo, že tréninkové podmínky jsou v Brně, a pro nás obzvlášť, nedostatečné.
Postrádáte především travnaté plochy?
V Tréninkovém centru mládeže je do dneška nemáme dodělané. Při slavnostním otevírání zaznělo, že budeme trénovat na nových přírodních trávách. Můžete se tam jet podívat a uvidíte hlínu. Možná zasejí ječmen nebo řepku olejnou, která je teď docela módní. Žádná tráva tam zatím není.
Proč?
Dodneška nemáme vyřešené pozemky s městem. Přitom nás ubezpečují, že se na tom neustále pracuje. Vezměte si, kolik už uplynulo let od doby, kdy jsme tréninkové centrum otevírali. Dva roky. Čas běží, a nic se neděje.
Myslíte si, že město podporuje víc hokejovou Kometu než vás?
Nevím, jestli jde všechna podpora na Kometu, to není otázka pro mě. Od začátku říkám, že Brno má sport podporovat, což znamená doopravdy podporovat. Můj názor je v tomto už několik let neměnný. Berte to tak, že klub válčí na všech frontách a to ho postupně vyčerpává.
Stabilizoval se podle vás klub po příchodu generálního ředitele Pavla Mokrého?
Na každém najdeme chyby, stejně jako je mám já, má je i pan Mokrý. Časem se najdou také u pana Večeři. Ale zatím jsme s prací pana Mokrého spokojení.
Rozpočet v nadcházející sezoně opět zůstane na osmdesáti milionech?
O rozpočtu se budeme bavit na představenstvu a jsem pro, abychom ho neměnili. Naši hlavní partneři OHL ŽS a Fortuna také bojují, abychom měli stejně peněz i nadále. Jediná ostuda je, že klub s takovým rozpočtem hraje tak, jak hraje.
Patříte k nejlépe zabezpečeným týmům v české nejvyšší soutěži. Máte vysvětlení, proč tomu výsledky neodpovídají?
To je právě ta věc, která mně a pochopitelně akcionářům nejvíc vadí. Jestliže několik let systematicky vydáváme peníze na chod klubu a výsledky jsou takové, jaké jsou, oprávněně zaznívají hlasy, proč to nedělat za třicet milionů, když výsledky budou úplně stejné. Záleží, co předvádí mužstvo na trávníku. Z našeho pohledu má zabezpečené úplně všechno. Ve vedení klubu pracujeme na sto deset procent, aby hráči měli ideální podmínky, měli peníze. Náš úkol je zajistit ekonomické fungování klubu a to my plníme. Nemůžeme se tvářit, že to je v současné době lehké. Ale rveme se a jde pouze o otázku, jestli v sobě najdeme sílu na další rok a znovu se pokusíme to zlomit. A věřit v naši práci.
Tu sílu jste v sobě ještě našel?
Já jsem bojovník a pan Večeřa mě a mé spolupracovníky přesvědčil, že on je pro nás správná volba. Vyzařuje z něj neskutečná jiskra, že své práci věří. To je hrozně důležité.
Uvažoval jste někdy o tom, že brněnský klub prodáte?
To jsou věci, o kterých člověk může přemýšlet pořád. Pokud by existovala skupina lidí, kteří řeknou, že mají jasnou vizi a chtějí klubu pomoct třeba půl miliardou do rozpočtu, akcionáři se nikdy nebudou bránit tomu, abychom se s nimi bavili. Ale nikdo takový tady nepobíhá.
Dovedete si představit, že si sednete na tribunu s pivem a klobásou a budete se jenom dívat?
Hrozně by se mi to líbilo, kdybych sledoval, jak mužstvo hraje o nejvyšší příčky.
Ubíjí vás pohled na vyprázdněné tribuny jako při utkáních s Bohemians Praha či 1905?
Přes tak. Potom si říkáte, proč se ten fotbal tady vlastně dělá. Pro všechny lidi, kteří se okolo fotbalu pohybují, je to neskutečně frustrující pocit, když něco děláte a výsledek je špatný fotbal, na který nechodí lidi. Vás by práce taky nebavila, kdyby vaše články nikdo nečetl. Záleží, jak je na tom každý člověk mentálně. Jestli si sáhne na dno a jde dál, nebo jednou podlehne a řekne si: Dost, tohle přece nemá význam.
Spousta lidí z neúspěchu brněnského fotbalu viní právě vás.
Dokonce jsem na svou osobu slyšel výraz hrobař. Jak se říká, hlas lidu, hlas boží. Určitě nechci polemizovat s fanoušky a neberu to na lehkou váhu, v jistém ohledu mě to velice mrzí. Pokud přijde nějaký zachránce brněnského fotbalu, když mám být tím, kdo ho pohřbí, a řekne, že s ním bude Brno hrát o poháry, uvítám ho s otevřenou náručí a popřeju mu mnoho zdaru. Ovšem takhle to nefunguje v životě, v byznysu ani ve sportu.
Takže vás ty názory neštvou?
Je jasné, že za několik let, co působíme v brněnském fotbale, jsme udělali spoustu chyb. Zároveň jsme udělali hodně práce. Pozitiva možná někdo nechce vidět, ale doopravdy vím, v jakém stavu byl klub na začátku a co všechno se změnilo. Přiznávám, že některá rozhodnutí nebyla šťastná, ale udělali jsme spoustu věcí, z nichž mám radost. Za svou práci se vůbec nestydím.
Všichni tvrdí, jak by Brnu pomohl nový stadion.
O novém stadionu se mluvilo, mluví a mluvit se bude. Ztotožňuji se s tím, co říkal Karel Večeřa a já o tom mluvil pár let zpátky: bylo by dobré, aby se naplnila Srbská. Když bude plná, pak je jasné, že se musí stavba Lužánek co nejvíc urychlit. Nechci se schovávat za tvrzení, že kdyby byly Lužánky, hrajeme úplně jiný fotbal. Sice tomu taky věřím, ale Lužánky nemáme, asi je ještě v nejbližší době mít nebudeme, a tak se musíme rvát na Srbské.
zdroj:denik