Patrik Berger: Pořád mám chuť hrát

Na kondičním soustředění ve Františkových Lázních se bohužel nezdržel příliš dlouho. Opět o sobě dalo vědět to proklaté koleno. Po kolikáté už? Patrik Berger ale není typ hráče, který by kvůli takové patálii podlehl negativním myšlenkám. V Bad Kleinkirchheimu je opět s týmem a těší se na další zápasy.

Patriku, co se vlastně ve Františkových Lázních stalo?
Trošku se mi zvrtlo koleno. Domluvili jsme se s trenérem, že se vrátím do Prahy, abychom zjistili, co s tím je. Týden jsem měl pauzu, dostal jsem doporučení, abych byl v klidu a nijak to nezatěžoval. Nakonec jsem neměl nic poškozeného, ale neměl jsem moc dobrý pocit...

Jak se cítíš nyní?
Vím o tom, ale nebolí to. Stále to mám v hlavě, vím, že to ještě není na sto procent. Je škoda, že se mi to stalo na počátku týdne, v němž se trénovala kondička, bude mi to scházet.

Problesklo ti hlavou, že pokud by bylo koleno vážně poraněné, mohlo to pro tebe znamenat konec kariéry?
Ano, a neměl jsem z toho dobrý pocit. Kdybych musel pod kudlu, skutečně by to byl asi konec. Ale takový je fotbal, nic bych na tom nezměnil. Ovšem umím si představit i jiný konec. Není jednoduché říci sbohem. Před třemi čtyřmi lety jsem si řekl, že pověsím kopačky na hřebík a skončím, je to však těžké. Stále mě to baví, dělám to odmalička.

Společně s Vladimírem Šmicerem, který má také zdravotní trable, jste jediní dva aktivní hráči, kteří pamatují stříbrné medaile z EURO 1996 a stále pobíhají po trávníku. Řešil jste svůj zdravotní stav s parťákem Šmicerem?
Volali jsme si. Zkrátka máme nějaký věk, a tak není překvapením, že jsme opotřebovaní. Právě kolena trpí asi nejvíc.

Těšíš se po všem, co jsi zažil, po dovolené na další letní přípravu?
Dovolené jsem se ke konci sezony nemohl dočkat. Ale pak jsem si odpočinul a začal jsem se opět těšit na ty blázny z naší kabiny. Letní příprava je sice hrozná, ale pak přijdou zápasy, do kterých mám stále obrovskou chuť. Hlavně potřebuju být zdravý, pokud by se něco vážnějšího přihodilo, asi už bych nehrál. Tohle však bylo menší zranění, takže nevidím důvod, proč končit.

Máš obavy, co bys dělal po konci aktivní kariéry?
To ani ne. Spíš si nedovedu představit, jaké to bude, až skončím a na tu Spartu už prostě ráno nepojedu.

Žene tě dopředu, že se v minulé sezoně Spartě nepodařilo získat ani jeden pohár?
No, to bylo zklamání... Po herní stránce to nebylo z naší strany optimální, rozhodlo se vlastně už na podzim. Ve druhé půlce sezony jsme se snažili, ale už se to nepodařilo zvrátit. Ale nechci se vracet zpátky, koukám se dopředu. To, co bylo, už je pryč.

zdroj: sparta