F.Komňacký: Kamarádi z Kyjova si mě dobírají
Komňacký: Kamarádi z Kyjova si mě dobírají
Před lety dovedl senzačně k titulu Baník Ostrava, s Ružomberokem získal slovenský double, ale k trenérskému vrcholu se přiblížil až letos.
Když si ho nový kouč fotbalové reprezentace Michal Bílek vybral za svého asistenta, bylo to pro kouče Jablonce nad Nisou Františka Komňackého velké zadostiučinění.
Osmapadesátiletý kouč se v sobotu 5. prosince vrátil mezi své kamarády a bývalé spoluhráče, aby si s nimi v pravém slováckém sklepě zavzpomínal na slavné kyjovské časy. Díky Zdeňku Marečkovi se sportovní redaktor Hodonínského deníku Rovnost telefonicky spojil se vzácným hostem. Rozhovor vznikl během setkání bývalých kyjovských spoluhráčů.
Jak jste se cítil ve společnosti bývalých spoluhráčů?
V Kyjově se samozřejmě cítím jako doma. Z tohoto kraje pocházím a jsem hrozně rád, že mě bývalý spoluhráči a kamarádi pozvali na večer, kterým je vyvrcholením oslav devadesátiletého založení kyjovské kopané. Jsem rád, že se mohu vidět s lidmi, se kterými jsme na hřišti prožil hodně krásných chvil a připomenout si to, co nás spojovalo a co jsme spolu prožili.
Jak vzpomínáte na památnou sezonu 1972–1973, kdy se v Kyjově poprvé hrála divize?
U tohoto slavného období jsem tehdy nebyl. Samotnou sezonu, kdy moji kamarádi dosáhli nejlepších výsledků, jsme sledoval pouze ze zahraničí. Ve zmiňovaném roce jsem studoval v zahraničí. Měl jsem ale dobré informace o tom, co se v Kyjově děje.
Jste pracovně hodně vytížený. Měl jste problémy na sraz přijet?
Ne, ne. Žádný problém jsem neměl. V Jablonci jsem si to zařídil tak, abych se akce mohl zúčastnit. Protože pro mě je to velká čest, abych mohl pozdravit lidi, které jsem vždy obdivoval. Pracovní povinnosti jsem si zařídil tak, abych mohl na Slovácko přijet.
Došlo během setkání ze strany kamarádů i na vtípky a hecování? Přece jen patříte mezi nejúspěšnější české trenéry.
Dobírají si mě za všechno. Za to, co jsme tady prožili jako fotbalisté, i za funkci asistenta české reprezentace nebo jako kouče Jablonce. To víte že mě tady nenechávají v klidu ani chvilku, ale já to od nich beru. Mají na to nárok, protože jsou kamarádi.
Zdržíte se v Kyjově až do rána?
Bydlím v Drnovicích, takže to mám domů kousek. Určitě se v Kyjově zdržím tak dlouho, jak si bude situace vyžadovat. Věřím, že se tady budeme bavit dlouho. V noci ale ještě pojedu domů. To hlavní nás ale ještě čeká. Věřím, že dojde i na pravé slovácké zpěvy.
Rok 2009 se pomaluje nachyluje ke svému konci. Jaký byl pro trenéra Jablonce?
V Jablonci byl letošní rok docela úspěšný. V součtu jara a podzimu jsme udělali celkem dost bodů. Určitě bychom v lize patřili mezi lepší týmy. Což je pro mužstvo, které nemá tak vysoké ambice jako některé ostatní týmy, dobrá vizitka. Ale vždycky to může být lepší a člověk by se neměl spokojit s tím, čeho dosáhl.
Jako reprezentační asistent ale nemůžete být spokojen. Nebo se mýlím?
Pokud jde o reprezentaci, kam jsem před třemi měsíci nakoukl, tak tam určitě spokojení být nemůžeme. Nepodařilo se nám postoupit na mistrovství světa a ani náš první kontakt se světem nebyl ve Spojených arabských emirátech dobrý. Ukázalo se, že fotbal jde mílovými kroky dopředu. I hráči České republiky si musí uvědomit, že je potřeba pořád pracovat, tak abychom se udrželi tam, kde český fotbal patří. Věřím, že se všichni dokážeme z neúspěchu poučit. A že příští rok bude v tomto směru úspěšnější. Čeká nás kvalifikace na mistrovství Evropy, ve které bychom chtěli samozřejmě uspět.
Co říkáte na los světového šampionátu?
Osobně jsem los nesledoval, ale skupiny jsem si samozřejmě prošel. Především mě zajímalo, koho dostali do skupiny Slováci a Slovinci, kteří se dostali na šampionát místo nás.
Vyřazení vás tedy už přebolelo?
Je to velká škoda, protože Slovensko i Slovinsko mají velkou šanci se ze skupiny dostat. Určitě je to nepříjemnost, protře je to o ekonomice a mezinárodní prestiži. Teď si všichni uvědomujeme, o co jsme přišli. Fotbal je ale hra a už nemá smysl se v tom hrabat. Je potřeba jít dál a myslet pozitivně.
Jak budou vypadat letošní Vánoce Františka Komňackého?
Zůstávám na Moravě. Přece jenom mně to už táhlo domů. Pocházím z tradiční rodiny, takže určitě vánoční věci si odbudeme na Moravě. A pokud bude možnost, tak se ještě na Slovácku zastavím, protože mám v Dražůvkách u Kyjova maminku. V Kyjově mám spoustu kamarádů. A o tom ten život je. Člověk by si měl během Vánoc najít čas na setkání se svými blízkými.
Co byste popřál sportovním, sportovním fanouškům a čtenářům Hodonínského deníku Rovnost do příštího roku?
Do nového roku bych jim popřál, aby se jim dařilo nejen v tom sportovním, ale i v osobním životě tak, jak si sami představují. Abychom si mohli všichni, kdo ze Slovácka pocházíme, dovídat příznivé zprávy, jak se na jižní Moravě daří ve sportu i v ostatních odvětvích. A abychom se na Slovácko všichni rádi vraceli.
..na setkání v Boršově..
Místní Jiskra totiž před sedmadvaceti lety slavila poprvé vítězství v krajském přeboru. Památná sezona 1971 – 1972 se navždy zapsala do kyjovské historie zlatým písmem.
Většina hráčů v týmu zůstala a v kyjovském dresu si dva ještě roky zahrála divizi. A bývalí hráči Kyjova se v sobotu 5. prosince znovu po letech setkali, aby si ve vinném sklípku zavzpomínali na společné zážitky.
„Sešli jsme se v Kyjově–Boršově u pana Vacenovského. Bylo to setkání na vysoké úrovni. Kluci si to chválili. Všichni se bavili, panovala skvělá atmosféra,“ řekl hlavní organizátor akce Zdeněk Mareček.
Ten se sešel se svými bývalý spoluhráči letos podruhé. V létě slavil Kyjov devadesát let od svého založení. A na oficiálních slavnostech nemohl nikdo chybět. I když nápad na další společnou akci vznikl právě tam. „Abych byl upřímný, na stadionu jsme se cítili trošku odstrčení. Tak jsme si řekli, že bychom se měli sejít. No a já jsem to zorganizoval,“ pravil Mareček.
Do Kyjova zavítali téměř všichni jeho spoluhráči. „Kromě Jana Gottwalda, který se kvůli nemoci omluvil, nikdo nechyběl,“ uvedl Mareček. Většina bývalých kyjovských fotbalistů přišla na akci i v doprovodu manželky. „Někdo nás musel hlídat,“ smál se Mareček.
Pozdravit své bývalé spoluhráče a kamarády přijel i asistent reprezentačního kouče František Komňacký. „Před odchodem nám vše poděkoval. Bylo na něm vidět, jak si po tom celoročním stresu potřeboval trošku popovídat, zazpívat,“ sdělil Mareček.
Povedená akce se točila hlavně kolem nejpopulárnější sportu planety. „Víceméně se tam hrál pořád fotbal,“ přiznal současný lodivod Vlkoše.
zdroj: denik